Nacházíte se zde: Úvod » Alfons Mucha

Alfons Mucha

Alfons Maria Mucha (1860-1939) je nejvíce znám svou prominentní rolí, kterou hrál při tvarování estetiky francouzské secese na přelomu století. Jako zápolící a poměrně neznámý umělec českého původu žijící v Paříži, dosáhl Mucha okamžité slávy v prosinci roku 1894, kdy přijal zakázku vytvořit plakát pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardt. Ačkoliv se tiskař obával přijmout Muchův konečný nákres vzhledem k jeho nekonvenčnímu stylu, Bernhardt jej zbožňovala a u pařížanů měl takový úspěch, že někteří sběratelé podpláceli lepiče, aby jim plakát přenechali, anebo jej v noci žiletkou vyřezávali z návěstních tabulí. ´Muchův styl´ vešel ve známost. Úspěch onoho prvního plakátu vedl ke smlouvě mezi Bernhardt a Muchou a v následujících letech jeho práce pro ni a pro ostatní zahrnovala kostýmy a jevištní dekorace, návrhy pro magazíny a obaly knih, šperky a nábytek a četné plakáty. Mucha se vrátil do Československa v roce 1910 a zasvětil zbytek svého života tvorbě epické série 20-ti obrazů zobrazujících historii Slovanů, Slovanská epopej.

  • 1860 Narozen 24. července v Ivančicích na jižní Moravě.
  • 1879 Odchází do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekorací.
  • 1883 Pozván hrabětem Khuen Belassim k vytvoření dekorací zámku Emmahof ve Vídni.
  • 1885 Zahajuje studium na mnichovské Akademii umění, podporován hrabětem Khuen-Belassim.
  • 1887 Odchází do Paříže studovat na Akademii Julian.
  • 1892 Pověřen ilustrovat Scenés et épisodes de l'histoire d'Allemagne od Charlese Seignobose.
  • 1894 Navrhuje svůj první plakát objednaný Sarah Bernhardt, v roli Gismondy, dramatu od Victora Sardou. Tento úspěch byl důvodem k uzavření smlouvy na 6 let s "božskou Sarah".
  • 1896 Je vytištěno Muchovo první dekorativní panó Čtyři roční doby.
  • 1897 Únor: první samostatná výstava v galerii Bodiniére v Paříži, vystavováno 107 prací, následováno v květnu výstavou v Salon des Cent's s 448 díly. Výbor z této výstavy byl k vidění také v Topičově salonu v Praze.
  • 1899 Přijímá pověření Rakousko-Uherské vlády k účasti na světové výstavě v Paříži v roce 1900.
  • 1900 Zahajuje práci na návrhu výzdoby Fouquetova klenotnictví, jednoho z vynikajících secesních interiérů.
  • 1902 Vychází Documents décoratifs, příručka pro umělce.
  • 1905 Vychází jeho Figures décoratives.
  • 1906 Mucha odjíždí do Ameriky, kde vyučuje a současně maluje řadu portrétů.
  • 1910 Vrací se do Prahy, aby pracoval na Slovanské epopeji.
  • 1911 Dokončuje výzdobu Primátorského salonu pražského Obecního domu, jako poslední velké umělecké dílo secesního stylu v Praze.
  • 1918 Navrhuje poštovní známky a bankovky pro nově vzniklý Československý stát.
  • 1921 Úspěšná výstava Muchových prací v Brooklynském muzeu, New York.
  • 1928 Kompletní cyklus Slovanská epopej je oficiálně předán českému lidu a městu Praze.
  • 1931 Navrhuje barevné okno pro pražskou katedrálu sv. Víta.
  • 1939 Po vpádu Němců do Československa je Mucha mezi prvními Gestapem zatčenými osobami. Je mu sice dovoleno vrátit se domů, ale jeho zdraví se začalo rychle zhoršovat a 14. července 1939 v Praze umírá. Mucha je pohřben na vyšehradském hřbitově.